Zácpa (obstipace) – častý problém dětského věku, není to nemoc, ale příznak, který se může vyskytovat u zdravých dětí, ale bývá i doprovodným projevem různých onemocnění. Nejčastěji se u dětí vyskytuje tzv. funkční zácpa, která nemá příčinu v žádném onemocnění. Časté obtíže s vyprázdňováním a zadržováním stolice, mohou vést k vytvoření začarovaného kruhu bolesti a strachu z vylučování a přispět k rozvoji enkoprézy.
Neorganická funkční enkopréza (enkopresis) – opakované mimovolní nebo vědomé vyprázdňování na nevhodných místech nebo do spodního prádla u dětí starších čtyř let (v tomto věku se již vývojově očekává úplná kontrola vyprázdňování stolice), při normální konzistenci stolice a bez zjištěné organické příčiny. Dítě nemá v úmyslu se cíleně vyprázdnit. Pocit defekace vymizí a funkce konečníku a svěračů se naruší. Dítě si často únik stolice neuvědomuje. Je rozlišována enkopréza primární, kdy dítě nikdy neudrželo čistotu a enkopréza sekundární, kdy se obtíže vyskytují po určité době, kdy již dítě bylo schopné kontrolovat vyprázdňování.
Retenční – spojena se zácpou či úmyslným zadržováním stolice, dochází k prosakování tekutých obsahů střev („soiling“) kolem „zátky“, vzniká megacolon. Při zadržování stolice se dítě například vyhýbá předchozí zažité bolesti při vylučování. Mohou vznikat ragády – drobné bolestivé trhlinky v oblasti konečníku.
Manipulační – úmyslná manipulace s okolím k získání pozornosti, moci nad okolím. Může být i vyjádřením hostilních (nepřátelských) pocitů. Dítě tímto projevem s okolím komunikuje, může vyjadřovat i konflikt (častější výskyt u deprivovaných, traumatizovaných dětí, také u dětí s mentálním postižením, s poruchami chování…).
Psychogenní průjem – „Syndrom dráždivého tračníku“, vzniká při zvýšeném stresu, spíše u dospívajících a dospělých.
Enkopréza jako přidružený projev k základnímu psychiatrickému onemocnění.
Enkopréza jako důsledek závažného výchovného zanedbání, vývojového traumatu.
V rámci rozložení v populaci, se s různými poměry, uvádí častější výskyt u chlapců. Enkopréza je často spojená i s enurézou (enuresis).
Zdroje, zajímavé odkazy:
Cierna, I.: Obstipácia. - http://www.pediatriapreprax.sk
Hort, V., Hrdlicka, M., Kocourková, J. a kol.: Dětská a adolescentní psychiatrie. Portál, Praha 2000.
Langmeier, J., Balcar, K., Špitz, J.: Dětská psychoterapie. Portál, Praha 2010.
Nevoral, J.: Chronická zácpa u dětí. - https://www.solen.cz
Schwarz, J.: Zácpa u dětí, prevence a léčba. - https://www.solen.cz
Svoboda, M., Krejcírová, D., Vágnerová, M.: Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Portál, Praha 2001.
Externalizace problému - cílem je oddělit problém od osoby, která jej popisuje, prožívá. Snáze se pracuje s tím, co je vně, namísto uvnitř. Externalizace napomáhá ve zvládání pocitů studu ve spojení s náročnými tématy. Umožňuje aktivní uchopení problému, hledání schopností a dovedností pro překonání, posílení zdravé části osobnosti proti příznaku či nemoci. Důležité je, aby se problémem nestalo dítě, ale sám problém!
Zdroj: White, M., Morgan, A.: Narative Therapy with Childern and their Families. Dulwich Centre Publication, Adelaide 2006.
Gjuricová, Š., Kubička J. Rodinná terapie – systemické a narativní přístupy. Praha, 2009.
Projekce - pojem zaveden do psychoterapie S. Freudem roku 1984 – označení obranného mechanismu proti úzkosti, kdy vlastní často nežádoucí snahy, přání a pocity jsou promítány do druhých osob či okolí.
Zdroj: Svoboda, M. (Ed.), Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.